Podpořil Fond Vysočiny

Základní škola Velká Bíteš

PTÁCI BÍTEŠSKA

Stáhněte si leták
 

sýc rousný (Lukáš Pich - www.videobank-nature.cz)V okolí Velké Bíteše se nachází poměrně různorodá krajina. Zhruba polovinu člověkem neosídlené krajiny tvoří lesy. Druhou polovinu potom zemědělská polní krajina, luční stanoviště a vodní plochy. Na Bílém potoku a jeho přítoku Bítýšce je několik rybníků, největším z nich je Vlkovský.

Přestože zde nenajdeme výjimečná stanoviště, díky pestrosti krajiny se tu v době hnízdění můžeme setkat s více jak 120 druhy ptáků, z nichž zhruba polovinu představují pěvci. Další druhy se zde objevují pouze v době tahu a v zimě.

LESNÍ STANOVIŠTĚ

Lesy jsou na Bítešsku tvořeny převážně intenzívně obhospodařovanou smrkovou monokulturou. Porosty nyní ve větší míře dorůstají mýtného věku a celoročně zde probíhá těžba. Lesy se stávají prostorově i věkově (výškově) členité, což některým druhům ptáků vyhovuje, jiným naopak vadí. Na zachovalá vlhčí lesní stanoviště v okolí Bílého potoka, Bítýšky a DravciBílé vody jsou vázáni například čáp černý (Ciconia nigra), stavící mohutná hnízda v korunách starých modřínů, nebo sluka lesní (Scolopax rusticola), hnízdící v olšinách skrytě na zemi.

Lesy poskytují hnízdiště a loviště ptačím predátorům, dravcům a sovám. Nejčastěji se setkáme s kání lesní (Buteo buteo) a krahujcem obecným (Accipiter nisus). V rozlehlejších lesních komplexech žije jestřáb lesní (Accipiter gentilis), hnízdí zde i včelojed lesní (Pernis apivorus). Ve světlejších lesích v blízkosti větších vodních ploch hnízdí také ostříž lesní (Falco subbuteo). Narazit na tyto druhy ovšem vyžaduje kromě trochy štěstí hlavně klidný a tichý pohyb v terénu.

 
čáp černý (Petr Mückstein - www.bio-foto.com) krahujec obecný (Jiří Liščák - www.jiriliscak.cz)
 

Sovy Nočnímu lovu jsou přizpůsobeny sovy. Největší z nich je výr velký (Bubo bubo). Hnízdí především na skalnatých stanovištích v údolí Bílého potoka. Na lov vylétá do otevřené krajiny a jeho lovecký okrsek zahrnuje desítky kilometrů čtverečních krajiny. Listnaté a smíšené lesy jsou osídleny naší nejhojnější sovou, puštíkem obecným (Strix aluco). Lesní okraje jsou prostředím kalouse ušatého (Asio otus), který hnízdí nejčastěji ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků a dravců.

V posledních letech se na Bítešsko rozšířili sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), o kterých se ještě nedávno mluvilo jako o horských sovách. Oba druhy hnízdí v dutinách stromů. Hlavní potravou našich sov jsou drobní zemní hlodavci, především hraboši. Všechny sovy dokážou velmi účinně reagovat na aktuální početnost hraboší populace, podle níž snáší větší snůšky nebo na druhou stranu některé roky nehnízdí vůbec.

Oázami v jednotvárných lesích jsou fragmenty starých bučin, na které narazíme například v okolí Přibyslavic a na svazích údolí Bílého potoka. Právem zasluhují náležitou ochranu. V dutinách mohutných buků, vytesaných datlem černým (Dryocopus martius), hnízdí holubi doupňáci (Columba oenas). Ze šplhavců se na Bítešsku setkáme často také se žlunou zelenou (Picus viridis) a strakapoudy (Dendrocopos sp.). Dutiny tesané strakapoudy jsou menší a osidlují je především pěvci – sýkory (Parus sp.), brhlík lesní (Sitta europea) nebo lejsci (Ficedula sp.).

 
datel černý (Martin Pelánek - www.phototrip.cz) ořešník kropenatý (Petr Mückstein - www.bio-foto.com) strakapoud velký (Martin Pelánek - www.phototrip.cz)
 

Lesy Bítešska poskytují hnízdiště mnohým dalším pěvcům, od těch nejmenších – střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes) a králíčků (Regulus sp.) přes všechny středoevropské druhy sýkor (Parus sp.), neposedné šoupálky (Certhia sp.), hlasitě zpívající drozdy (Turdus sp.) až po největšího krkavce velkého (Corvus corax). Na příbuzného ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes) můžeme narazit například v oblasti Svaté hory, koncem léta se ovšem pro svoji oblíbenou pochoutku, ořechy, nebojí zaletět i do zahrad v blízkosti našich obydlí.

VODNÍ PLOCHY - RYBNÍKY A TOKY

druhy žijí na vodních plocháchNejvětším rybníkem na Bítešsku býval dnes zaniklý a lesem zarostlý Zikmund. V okolí Velké Bíteše v současnosti nalezneme několik menších zajímavých vodních ploch. V jejich rákosí hnízdí vodní ptáci, labuť velká (Cygnus olor), kachna divoká (Anas platyrhynchos), kopřivka obecná (Anas strepera). Tyto druhy žijí na mělčích vodních plochách, potravu sbírají tam, kde na ni dosáhnou z vodní hladiny. Naproti tomu potápivé kachny, polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula), se při sběru potravy potápí ke dnu a mohou tedy žít i na hlubších rybnících. Pokud z hladiny pták zmizí na delší dobu a objeví se na úplně jiném místě, jde nejspíše o potápku, větší potápku roháče (Podiceps cristatus) nebo menší potápku malou (Tachybabtus ruficollis).

V rákosinách a pobřežní vegetaci se často skrývá lyska černá (Fulica atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). V rozlehlých porostech rákosu a orobince žije a velmi skrytě hnízdí bukáček malý (Ixobrychus minutus) a výjimečně odtud můžeme zaslechnout bukače velkého (Botaurus stellaris).

 
potápka roháč (Martin Pelánek - www.phototrip.cz) bukáček malý (Martin Pelánek - www.phototrip.cz)
 

V okolí rybníků často loví dravci, především moták pochop (Circus aeruginosus), který v rákosinách i hnízdí. Občas můžeme zastihnout orla mořského (Haliaetus albicilla), a to především u rybníků směrem na Ořechov. Na odhalených březích rybníků při nižší hladině najdeme čejky chocholaté (Vanellus vanellus), pobíhající kulíky říční (Charadrius dubius) a vodouše kropenaté (Tringa ochropus).

V době jarního a podzimního tahu můžeme na vypuštěných rybnících narazit na další druhy bahňáků, například pisíka obecného (Actitis hypoleucos), pisilu čáponohou (Himantopus himantopus) a další druhy vodoušů. Zastavit se zde mohou racci (Larus sp.) a rybáci (Sterna sp., Chlidonias sp.).

V rákosinách pravidelně hnízdí také někteří pěvci, zejména nenápadné cvrčilky (Locustella sp.), hlasitě a vytrvale zpívající rákosníci (Acrocephalus sp.) i kontrastně černobíle zbarvený strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Hromadně zde nocují vlaštovky obecné (Hirundo rustica) nebo špačci obecní (Sturnus vulgaris). Ve vrbových porostech můžeme vzácně narazit na nezaměnitelné hnízdo moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).

 
moták pochop (Jiří Liščák - www.jiriliscak.cz) skorec vodní (Petr Mückstein - www.bio-foto.com)
 

Na většině vodních ploch v okolí Velké Bíteše se rybářsky hospodaří, na některé jsou navíc ve vysokých počtech vypouštěny kachny. Výjimkou je lokalita Skříňka, kde v letech 2010–2011 proběhla citlivá revitalizace a vznikl tak biotop mokřadního charakteru, jedinečný v širším okolí.

Na Bílém potoce a jeho přítocích můžeme narazit na konipasy horské (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus), který obratně sbírá potravu ze dna říčky. Oba hnízdí nejčastěji na skalkách přímo nad vodní hladinou. V blízkosti rybníků můžeme narazit na pestře zbarveného ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který hnízdí v břehových norách, které si sám vyhrabává.

chřástal polní (Petr Mückstein - www.bio-foto.com)KULTURNÍ ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA - POLE, LOUKY, SADY, ZAHRADY

Největší úbytek počtu a druhového zastoupení (biodiverzity) ptáků je u nás i v celé střední Evropě patrný u ptáků zemědělské krajiny. K drastickému poklesu početnosti došlo například u křepelky polní (Coturnix coturnix), chřástala polního (Crex crex) nebo koroptve polní (Perdix perdix). Důvodem jsou změny v zemědělství, jeho intenzifikace a chemizace.

Soužití s člověkem se naopak dokázal dobře přizpůsobit čáp bílý (Ciconia ciconia), který nyní hnízdí téměř výhradně na komínech v zástavbě. Podobné přizpůsobení se v poslední době ovšem vymstilo mnohým rorýsům obecným (Apus apus), kteří doplácí na masivní zateplování budov. Hnízdit se totiž naučili ve větracích otvorech a štěrbinách ve zdech, podobně jako netopýři.

druhy žijí na vodních plocháchV těsné blízkosti člověka žijí také mnozí pěvci, vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a jí podobná jiřička obecná (Delichon urbicum), špaček obecný (Sturnus vulgaris), nenápadný lejsek šedý (Muscicapa striata), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) – známý jako „čermáček“ nebo „kominíček“, vrabci (Passer sp.) nebo konipas bílý (Motacilla alba). Kavka obecná (Corvus monedula) hnízdí v posledních letech úspěšně ve věži kostela sv. Jana Křtitele společně s poštolkami obecnými (Falco tinnunculus).

Další ptačí druhy žijí především v křovinatých pásech podél cest, na mezích a krajích lesů. Jde například o různé druhy pěnic (Sylvia sp.), budníčků (Phylloscopus sp.), bramborníčky (Saxicola sp.), dále o pěnkavovité (Carduelis sp.), strnady obecné (Emberiza citrinella) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).

 
kavka obecná (Ondřej Nágl - www.photonagl.cz) ťuhýk obecný (Martin Pelánek - www.phototrip.cz)
 

Autor textu: Ing. Ivo Hertl

 

Foto:
Použito se svolením autorů

Jiří Liščák (krahujec obecný, moták pochop)
www.jiriliscak.cz

Petr Mückstein (čáp černý, chřástal polní, ořešník kropenatý, skorec vodní)
www.bio-foto.com

Ondřej Nágl (kavka obecná)
www.photonagl.cz

Martin Pelánek (bukáček malý, datel černý, strakapoud velký, potápka roháč, ťuhýk obecný)
www.phototrip.cz

Lukáš Pich (sýc rousný – titulní strana)
www.videobank-nature.cz

 
 

 

zpět nahoru