Aktuality
Deváťáci v Úboči
V listopadu, konkrétně 22. a 29. se žáci 9. A a 9. B nevěnovali tradiční výuce ve škole, ale přesunuli se do brněnského centra Lužánky. Učitelé dějepisu pro ně vybrali výukový program Kolektivizace z nabídky neziskové organizace Post Bellum.
Post Bellum již od roku 2001 vyhledává a zaznamenává vzpomínky očitých svědků důležitých událostí 20. století. Jejich stěžejním projektem je Paměť národa, což je sbírka nejrůznějších archiválií přístupná široké veřejnosti.
Na začátku programu možná byli žáci trochu zaskočeni – vždyť zkuste být živým obrazem slov, jako je grunt, JZD nebo šmelina. Mnohá z nich mnohdy neslyšeli. Potom už se ale každý žák proměnil v konkrétní osobu, která kdysi skutečně žila v jedné malé vesnici.
Žáci se stali kulaky, velkostatkáři, ale i malorolníky a děvečkami a každý po svém se vžil do jiné postavy a prožíval její příběh, často velmi dojemný, smutný a nezáviděníhodný. Zkrátka takový, jaký v padesátých letech minulého století potkal mnoho nevinných lidí, na což často zapomínáme.
Celý program byl proložen promítáním dobových týdeníků a výpovědí pamětníků.
Jaký názor si na čtyřicátá a padesátá léta 20. století udělali žáci?
Exkurze byla velmi zajímavá, dokázala vtáhnout do děje. Tento způsob výuky je mnohem lepší než sedět tři hodiny a poslouchat vyprávění. Je dobré vědět, co se dělo vlastně teprve nedávno.
Líbilo se mi zakomponování skutečného děje a našeho hereckého umění. Teď už si dokážu představit ten komunistický teror a utlačování. Hodně jsem se dozvěděl o době čtyřicátých a padesátých let 20. století.
Program byl velice zábavný a zajímavý. Je to něco úplně jiného, když si můžete něco zahrát a přitom se učit a dozvídat něco nového, než když nám někdo něco diktuje.
Program se mi líbil. Byl velice dobře promyšlený, interaktivní, a dokonce i vtipný.
Vítek Švanda, Dominik Vondruška, Dominik Tomšík, Jarek Kokeš, 9. A
Mgr. Eva Čermáková
